Efektivní organizace skladu je rozhodující pro produktivitu a hospodárnost. V mnoha podnicích však nevhodné strategie skladování způsobují vysoké náklady na zásoby, ztěžují plánování a vedou ke ztrátám hodnoty. Zejména u rychle se kazícího zboží nebo objemných materiálů je důležité zvolit správný princip.
Existují dva základní přístupy, které zásadně ovlivňují, jak podniky své zásoby přesouvají a oceňují: LIFO (Last In – First Out) a FIFO (First In – First Out). V čem se LIFO a FIFO přesně liší? A která metoda se hodí pro které odvětví?
Rozdíl mezi LIFO a FIFO
Spotřební pořadí LIFO a FIFO patří mezi nejdůležitější základy skladové logistiky. Obě metody určují, v jakém pořadí se zboží přesouvá, oceňuje a prodává.
Vysvětlení FIFO: jak funguje „First In – First Out“
Princip FIFO (First In – First Out) stanoví, že zboží uskladněné jako první je také jako první vyskladněno. Proces je tedy časově uspořádaný: starší zásoby opouštějí sklad před nově příchozími. Tím firmy předcházejí zastarávání nebo nevyužití zboží.
V odvětvích s kazícími se produkty je FIFO nezbytné, aby se předešlo ztrátám. Zejména v potravinářství nebo ve farmaceutickém průmyslu zajišťuje, že se starší zboží prodá nejdříve. Typickým příkladem je supermarket: zaměstnanci nové dodávky vědomě ukládají dozadu do regálu a starší produkty posouvají dopředu. Tímto způsobem se zásoba „otáčí“ a produkty s kratší zbývající trvanlivostí opouštějí sklad či regál jako první.
Pro tento způsob skladování se obzvlášť hodí průtočné regály, protože umožňují jasnou strukturu a dobrou přehlednost. Zatímco FIFO je nepostradatelné především v odvětvích s daty trvanlivosti, LIFO vychází z úplně jiné logiky. Podívejme se na tento postup podrobněji.
Vysvětlení LIFO: jak funguje „Last In – First Out“
LIFO (Last In – First Out) jako spotřební pořadí znamená, že naposledy uskladněné zboží je jako první vyskladněno. Proces se řídí „stohovou logikou“: zaměstnanci přednostně odebírají nové zásoby, protože leží nahoře nebo vpředu, zatímco starší zůstávají v pozadí.
Tato metoda je vhodná zejména pro odvětví, kde produkty nepodléhají zkáze nebo kde je nejdůležitější rychlá dostupnost nových šarží. Typickými příklady jsou obchod se stavebninami nebo obchod s kovy, kde je nutné materiály jako ocelové nosníky, trubky či betonové prefabrikáty skladovat flexibilně a robustně.
V praxi se LIFO často realizuje pomocí dynamických regálových systémů, jako jsou push-back regály. Palety se zasouvají za sebou na posuvné vozíky nebo válečkové tratě tak, že se při každém odběru další paleta automaticky přesune dopředu. Tím lze stohovou logiku realizovat efektivně a úsporně z hlediska prostoru.
Oceňování zásob pomocí FIFO a LIFO
Aby mohly firmy své zásoby správně vykazovat, musejí pravidelně zaznamenávat počáteční stav, konečný stav a z toho vyplývající zůstatek. Tyto údaje potřebují k řádnému ocenění zásob a k zajištění správné bilance.
Kromě spotřebních pořadí LIFO a FIFO existují i další metody, jako HIFO (Highest In – First Out) nebo LOFO (Lowest In – First Out). V praxi hrají sotva roli, teoreticky se však probírají v souvislosti s oceňováním nákupních cen.
V dobách kolísajících nákupních cen může právě volba spotřebního pořadí změnit zisk a tím i daňovou zátěž. Firmy by proto měly toto rozhodnutí posuzovat nejen logisticky, ale i z ekonomického hlediska.
Právní a daňové aspekty
V diskusi o volbě mezi LIFO a FIFO hraje ústřední roli německý obchodní zákoník (HGB). Podle § 256 HGB jsou jak metoda LIFO, tak FIFO jako zjednodušené metody oceňování v obchodním právu přípustné, pokud odpovídají zásadám řádného účetnictví.
Z daňového hlediska je v Německu výslovně uznána pouze metoda LIFO (§ 6 odst. 1 č. 2a EStG). Metoda FIFO se v daňovém právu nepoužívá, nicméně v praxi obchodního účetnictví je běžná – zejména u firem s mezinárodními obchodními vztahy, protože FIFO je v rámci International Financial Reporting Standards (IFRS) rozšířenou praxí.
Jelikož volba metody oceňování zásob má přímý dopad na vykázaný zisk a daňovou zátěž, doporučuje se včas vyhledat odbornou podporu daňových poradců nebo auditorů. Ti mohou pomoci zvolit vhodnou metodu v souladu s předpisy a ekonomicky smysluplně.
FIFO a LIFO v ukazatelích & controllingu
Volba mezi LIFO a FIFO má také bezprostřední dopad na klíčové ukazatele, které jsou rozhodující pro hodnocení a řízení zásob. Tyto ukazatele tvoří základ pro správné oceňování zásob a odvozování manažerských rozhodnutí.
| Ukazatel | FIFO | LIFO | Dopad ve firmě |
| Průměrná hodnota zásob | při růstu cen roste pomaleji, protože se nejdříve spotřebují starší (levnější) zásoby | roste rychleji, protože nové (dražší) zásoby zůstávají ve skladu déle | ovlivňuje podíl vlastního kapitálu & bilanční sumu |
| Spotřeba materiálu | vychází ze starších cen → nižší vykázaný náklad | vychází z vyšších cen → vyšší vykázaný náklad | přímý dopad na zisk a daňovou zátěž |
| Obrat zásob | tendenciálně vyšší, protože staré zásoby „nezůstávají ležet“ | tendenciálně nižší, protože staré zásoby mohou blokovat | ukazuje efektivitu řízení skladu |
| Likvidita | více vázaného kapitálu při růstu cen | méně vázaného kapitálu, protože nižší zisky → nižší daňová zátěž | důležité pro finanční plánování |
Pro controlling, plánování a řízení jsou tyto hodnoty nepostradatelné. Pouze na základě spolehlivých ukazatelů mohou firmy optimalizovat zásoby, snižovat náklady a zajišťovat bezpečnost zásobování. Po zhodnocení metod a jejich dopadů vyvstává praktická otázka: Jak firmy najdou vhodnou strategii?
Praktické tipy pro volbu vhodné metody
Volba vhodné skladové strategie závisí na několika faktorech – od typu produktu přes strukturu skladu až po právní požadavky.
Typ produktu
U produktů s omezenou trvanlivostí je FIFO jedinou smysluplnou volbou. Potraviny, farmaceutika nebo kosmetika musejí být skladovány podle principu „First In – First Out“, aby se zabránilo ztrátám kvality a právním problémům (např. prošlá data trvanlivosti).
U trvanlivých a robustních statků, jako jsou stavebniny, kovy nebo náhradní díly strojů, je LIFO často praktičtější. Protože trvanlivost zde nehraje roli, rozhoduje především rychlý odběr naposledy dodaného zboží, které se většinou skladuje v blízkosti příjmu zboží.
Velikost a struktura skladu
V menších, přehledných skladech s jasně označenými regály nebo průtočnými regály lze FIFO realizovat velmi efektivně. Tam mohou zaměstnanci nebo automatické systémy bez problémů odebírat nejprve starší zásoby.
Ve velkoplošných skladech nebo při blokovém a stohovém skladování, jaké je běžné v obchodu se stavebninami, naráží FIFO na své limity. Zde je praktičtější LIFO, protože nové zboží se často stohuje před staré – reorganizace by byla časově i finančně náročná.
Vázanost kapitálu
FIFO zajišťuje, že starší zboží odtéká jako první. Tím klesá riziko přezásobení, odpisů nebo dokonce nákladů na likvidaci. Kapitál nezůstává zbytečně vázán ve skladu, což ulevuje bilanci.
LIFO může v době rostoucích nákupních cen přinášet daňové výhody. Jelikož se nejprve spotřebují později – a tedy dráže – nakoupené zásoby, je účtován vyšší materiálový náklad. Vykázaný zisk klesá a s ním i daňová zátěž. To krátkodobě zvyšuje likviditu, kterou lze využít jinde ve firmě.
Právní požadavky
Zatímco obchodní zákoník (HGB) připouští jak FIFO, tak LIFO, německé daňové právo výslovně uznává pouze metodu LIFO (§ 6 odst. 1 č. 2a EStG). FIFO není pro daňové účely relevantní, v mezinárodním kontextu – například podle IFRS – se však často používá. IFRS (International Financial Reporting Standards) jsou celosvětově uznávaný rámec účetního výkaznictví.
Podniky s mezinárodními obchodními vztahy proto musejí prověřit, která pravidla jsou pro jejich vykazování rozhodující. Nesprávný postup může přinést nejen daňové nevýhody, ale také problémy při kontrolách.
Kromě metody by firmy neměly dbát pouze na ni, ale i na stav použitých regálových systémů. Pravidelné inspekce regálů zajišťují efektivní provedení. Co se však stane, když je zvolena nesprávná metoda? To ukáže pohled na rizika.
Jaká rizika vznikají při nesprávné strategii?
Nesprávná volba skladové strategie má přímý dopad na náklady, efektivitu a spokojenost zákazníků. V potravinářském odvětví může mít nesprávná realizace například fatální následky. Pokud se paleta jogurtů stále znovu odsouvá dozadu do chladicího regálu, starší kelímky propadnou, ještě než se vůbec dostanou do prodeje. To neznamená jen ztrátu zboží, ale i náklady na likvidaci a v nejhorším případě poškození reputace, pokud zákazníci reklamují zkažené produkty.
Také v obchodu se stavebninami se ukazuje, jak problematická může být nesprávná skladová strategie. Pokud se tam nepracuje s LIFO, ale omylem se uplatňuje FIFO, starší palety s cihlami nebo kovovými profily často zůstávají hluboko ve stohu. To dlouhodobě váže kapitál a blokuje cenný skladový prostor. Navíc musejí zaměstnanci vynaložit dodatečný čas a úsilí, aby se k těmto zásobám dostali. Jde tedy o zjevnou ztrátu efektivity, která zatěžuje celou skladovou logistiku.
Závěr
Rozhodnutí mezi LIFO a FIFO není otázkou „lepší“ nebo „horší“, ale vhodnosti. Podle odvětví, produktu a struktury skladu má každá z metod své silné stránky – ať už při ochraně před zkažením zboží, při optimalizaci ukazatelů nebo při daňových výhodách. Kdo tyto faktory zohlední, položí základ pro efektivní správu zásob a udržitelnou firemní strategii.
Chcete vědět, které regálové systémy se nejlépe hodí k vaší strategii LIFO nebo FIFO? Naši odborní poradci vás rádi podpoří – kontaktujte nás nyní pro osobní konzultaci.
